interpelace poslance Karla Sehoře

Text interpelace, které podal poslanec PSP ČR Karel Sehoř (ODS) na ministra včetně odpovědi:

 

08.10.2005 / MZV-Svoboda / Památník obětem z řad polských legionářů

Interpelace:
 

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás s nadějí, že můžete pomoci v záležitosti, která může zbytečně zhoršit vztahy mezi občany polské a české části města Těšína a okolí.

V roce 1934 byl postaven v polském Těšíně před zámkem pomník polským legionářům. Polské legie byly – na rozdíl od československých – organizovány v součinnosti s rakouskou armádou. Byli do nich zařazováni rakouští odvedenci polské národnosti a také dobrovolníci, kteří byli po nezbytné přípravě probíhající v Těšíně (kde po jistou dobu sídlil generální štáb rakouských vojsk) následně odesíláni na východní ruskou frontu. Rakouská generalita si od bojovnosti polských legií slibovala změnu v dosavadním neúspěšném východním tažení. Apelovala na vlastenecké cítění polských vojínů a za jejich podíl na bojích proti Rusku jim slibovala obnovení polského státu v tehdejším polském záboru v Haliči. Řada vojáků na východní frontě padla. Někteří se vrátili a v roce 1919 se zúčastnili ozbrojených střetnutí s jednotkami československé armády, které tehdy – podobně jako v Sudetech – na příkaz naší vlády obsazovaly historické hranice českých zemí na Těšínsku.

Odhalení pomníku v roce 1934 mělo oficiálně připomenout vlastenecký počin a oběti polských legionářů. Proti tomu nelze nic namítat. Avšak vzhledem ke skutečnosti, jak byl pomník konstruován (na vysokém podstavci stála socha představující heroinu v těšínském kroji s mečem v pravé ruce namířeným směrem k Českému Těšínu, u paty pomníku byly vytesány štíty, na nichž na straně k tehdejšímu Československu byly vyznačeny znaky obcí a měst na českém území jako Orlová, Karviná, Stonava, Bystřice a Jablunkov, u nichž došlo v roce 1919 k ozbrojeným střetnutím československých a polských jednotek), vzhledem k tomu, kde byl umístěn (na samé hranici v blízkosti hraničního přechodu s Československou republikou) a především vzhledem k tomu, že tehdy tato hranice nebyla polským parlamentem ratifikována a ani oficiální místa se netajila tím, že ji nepovažuje za definitivní (což mělo smutnou dohru o čtyři roky později při polské okupaci českého Těšínska po mnichovském diktátu v roce 1938), bylo jeho odhalení vnímáno českou veřejností i českými sdělovacími prostředky jako ostrá protičeská manifestace.

V průběhu druhé světové války byl tento pomník zničen. V současné době se ale chystá jeho obnova v původní podobě a na původním místě. Tento pomník, i když je opět prezentován organizátory výstavby jako památník obětem z řad polských legionářů, vyvolává v mnoha lidech na české straně hranice negativní zkušenosti z polské okupace Těšínska z roku 1938 a obavy z projevů nepřátelství ze strany města Těšína, které výstavbu repliky pomníku schválilo, aniž o tom jednalo s představiteli Českého Těšína, výše uvedených českých měst a obcí či Euroregionů. Ten, kdo zná složitou historii Těšínska a zejména ten, kdo okupaci roku 1938 prožil, je velmi citlivý k podobným projevům i dnes. Citlivosti rozhodnutí o stavbě si bylo vědomo i zastupitelstvo Těšína asi před deseti lety, kdy se rozhodlo podobný návrh zamítnout.

Vím, že vztahy mezi Čechy a Poláky na Těšínsku jsou v současnosti velice korektní a přátelské. V regionu jsou vytvořeny dva Euroregiony, které vzájemně dobře spolupracují a pracují i na společných projektech. Čas od času i ve Sněmovně Parlamentu řešíme některé požadavky polských občanů žijících na našem území a ve velké většině jim naše země vychází vstříc - na úseku podpory polského školství, kultury apod. Bylo by nanejvýš nešťastné, aby výše popsaný záměr narušoval dlouze vytvářené dobré sousedské vztahy.

Vážený pane ministře, žádám Vás o Vaše stanovisko k dané věci a také o zprostředkování stanoviska Polské vlády. Jsem si vědom toho, že každý stát si může suverénně rozhodovat o věcech, které náleží jen jemu. Domnívám se ale, že zvláště dnes, v době budování tolerance a vzájemného respektu v rámci členství obou našich zemí v Evropské unii by měl moudře zohlednit názory a postoje občanů sousedního státu, pokud se jich to týká, a jejichž někteří zástupci se na mě obrátili.

Děkuji za odpověď,

s úctou

Karel Sehoř

Odpověď:

Vážený pane poslanče,

vzhledem k tomu, že jste jistě podrobně obeznámen s historií uvedeného pomníku, soustředím se úvodem své odpovědi na Vaši interpelaci pouze na některé významné aspekty spojené s touto problematikou.

Slavnostní odhalení původního pomníku bylo provedeno dne 28. října 1934 a skutečně bylo provázeno protičeskou kampaní. Celkové protičeskoslovenské nálady v regionu se však po roce 1937 zásadně změnily v náš prospěch. Po jeho zboření Němci v září 1939 byl na stejném místě po skončení II. světové války postaven pomník Rudé armádě, který byl odstraněn v roce 1992. Od té doby se opakovaně projevovaly snahy o obnovení pomníku polským legionářům. Tyto snahy vyvrcholily v minulém roce ustavením organizačního výboru pro jeho obnovu.

Rada města Cieszyn záměr na obnovu pomníku sice schválila a vyjádřila mu svou podporu, avšak starosta a radnice města se k této iniciativě nepřidali a nepřispěli ani žádnou finanční částkou na jeho obnovu. Nedostatek financí způsobil zpoždění projektu. Podle původních plánů se mělo odhalení kompletního pomníku uskutečnit již 28. října tohoto roku. Prozatím došlo k odlití a instalaci sochy.

Problematiku obnovení pomníku polským legionářům v Cieszyně sledují naše zastupitelské úřady ve Varšavě a v Katovicích.

Na žádost generálního konzula z Katovic J. Byrtuse ze dne 11. 10. 2005 uskutečnila v Cieszyně schůzka s představiteli organizačního výboru, starostou města Cieszyna a starostou Českého Těšína. Během jednání došlo k ujasnění stanovisek všech zúčastněných stran. K momentům, které se staly předmětem české kritiky, byly z polské strany podány vysvětlující informace (viz níže). Přítomní byli rovněž seznámeni s odmítavým stanoviskem předsedy Kongresu Poláků v ČR vůči stavbě pomníku. Na závěr setkání byla dohodnuta opatření, která by měla rozptýlit obavy z protičeského vyznění obnoveného pomníku. Zúčastnění se rovněž shodli na tom, že neznalost všech historických faktů může vést k nesprávné interpretaci.

K navrženým opatřením patří mj. svolání konference historiků v Cieszyně v prvním čtvrtletí roku 2006 s účastí poslanců z přilehlých regionů obou zemí za přítomnosti médií. Organizace konference by se měly ujmout univerzity v Opavě a Katovicích.

Dále se počítá s publikováním informačních materiálů v regionálním tisku těsně před odhalením pomníku.

Výhrady české strany se týkaly hlavně plánovaného termínu odhalení dne 28. října a možného protičeského vyznění projektu. Argumentováno bylo rovněž orientací sochy, jejíž ruka se šavlí směřuje k české hranici.

Stanovisko odborníků vychází z toho, že ruka sice směřuje k české hranici, ale šavle nikoliv a navíc podle znalců šermu šavlí se nejedná o útočné, ale o obranné gesto. Socha je obrácena tváří k ulici směřující na náměstí polského Cieszyna a k jeho radnici, celkově je orientována spíše na východ než na Českou republiku.

Odhalení pomníku by se mělo uskutečnit v roce 2006 v době mimo oficiální české svátky. Jako příklad byl navrhován tradiční Svátek tří bratří nebo výročí vstupu do EU, případně Den polské armády a další. Výběr konkrétního termínu bude odvislý od data skutečného dokončení. Na slavnostní odhalení se počítá rovněž s pozváním zástupců české strany, úroveň zastoupení bude ještě upřesněna.

Organizátory bylo potvrzeno, že pomník a práce kolem jeho obnovení nemají nacionalistický ani politický charakter a není v nich obsažen žádný protičeský prvek, který by mohl mít negativní vliv na dosaženou úroveň česko-polských vztahů.

Ujednání s místními orgány a s většinou organizačního výboru vytváří podle mého názoru dobrý základ k rozptýlení obav z protičeského vyznění obnoveného pomníku a pokud bude v plné šíři respektováno, není ani důvod k obavám o zhoršení česko-polských vztahů v regionu.

Podle zastupitelského úřadu ve Varšavě se jedná o záležitost regionálního významu, která nemá dosud žádnou odezvu v polských oficiálních kruzích, a proto by nebylo účelné vznášet v současné době nějaké protesty proti obnovení nebo symbolice pomníku až na vládní úrovni. Bylo by rovněž vhodné vyhnout se zbytečné medializaci tohoto problému.

Vážený pane poslanče, chtěl bych Vás ujistit, že jsem připraven s Vámi dále spolupracovat na rozvoji vzájemných česko-polských vztahů, a zároveň vyjádřit přesvědčení, že Vaše případná účast na avizované konferenci přispěje k rozptýlení zbylých pochybností a k dalšímu prohlubování přeshraniční spolupráce v regionu.

S pozdravem

Ministr zahraničních věcí ČR

Cyril Svoboda

Zdroj: www.sehor.cz